Doktorské studium

Cílem doktorského studia religionistiky je úzká, badatelsky zaměřená specializace na problematiku akademického studia náboženství. Rozvíjí poznatky získané v magisterské formě studia v tomto oboru, nebo také příbuzných oborech (ke studiu může být přijat i absolvent jiného oboru). Doktorské studium umožňuje studovat bádanou problematiku detailně a vede k rozvoji vlastní vědecké práce ve vybrané oblasti. Důraz je kladen na metodologickou, odbornou a jazykovou přípravu. Všechny klíčové aktivity studenta směřují k sepsání disertační práce pod vedením školitele a její obhajobě. Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a udělením titulu „doktor" (Ph.D.).

Nejdůležitějším odborným grémiem doktorského studia je Oborová rada sestávající z odborníků ze všech českých religionistických pracovišť a rovněž i odborníků ze zahraničí. Jejím předsedou je dr hab. Henryk Hoffmann, Prof. UJ. Odborným garantem zaštiťujícím akreditace doktorského studia je doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D.  Za organizaci studia je od 1. října 2013 zodpovědný Mgr. Štěpán Lisý, M.A., Th.D. V rámci doktorského studia je přikládán velký význam školitelům, kterými jsou především vyučující z řad profesorů a docentů katedry religionistiky FF UPa. Ve výjimečných případech mohou školitelé působit i na jiných akademických pracovištích.

Aktuální informace ohledně odborného průběhu doktorského studia poskytuje Doc. Mgr. Martin Fárek, Ph.D. (kontakt: martin.farek@upce.cz).
Technický průběh doktorského studia zajišťuje Ing. Iveta Němcová, referentka pro vědu a vzdělávání FF UPa. Na ni je možné obracet se s dotazy týkající se průběhu studia, řádných i mimořádných stipendií, případných cest studentů DS do zahraničí apod. Kontakt: iveta.nemcova@upce.cz
 

Charakter studia 

Doktorské studium religionistiky je možno studovat ve dvou typech studia:

a) prezenční studium – standardní doba trvání jsou 3 roky; tento typ studia může být podporován udělením stipendia po celou dobu studia
b) kombinované studium – standardní doba trvání je 5 let

V průběhu studia se doktorand v přiměřeném rozsahu aktivně podílí také na pedagogicko – organizační činnosti katedry; jejíž rozsah stanovuje školitel po dohodě s předsedou oborové rady a vedoucím katedry na počátku každého akademického roku. V rámci prezenčního i kombinovaného doktorského studia je doktorand povinen: a) učit na mateřské katedře religionistiky alespoň 1 semestr (semináře); b) podílet se na činnosti katedry jako např. spoluúčast při organizaci konferencí, zajišťování domácí i zahraniční spolupráce, práci na ediční činnosti apod. (týká se především studentů v prezenční formě).
Kromě plnění studijních povinností jsou studenti DS díky těmto aktivitám také zasvěcování do povahy akademické práce.
 

Přijímací řízení

P6101 - Filozofie, studijní obor 6101V014 - Religionistika

1. Předpokladem přijetí do doktorského studia je úspěšně ukončené magisterské studium v oboru religionistika či příbuzném humanitním oboru. Ověřené doklady o vysokoškolském vzdělání tvoří povinnou součást přílohy přihlášky k přijímací zkoušce. Pouze pokud uchazeč vykoná státní závěrečné zkoušky až v době mezi podáním přihlášky a termínem přijímací zkoušky, může doklad o ukončeném magisterském studiu dodat nejpozději při přijímací zkoušce.

2. Uchazeč přikládá k přihlášce ke studiu v písemné podobě důkladně zpracovaný projekt své disertační práce v rozsahu nejméně 5 normovaných stran a rovněž předkládá představu o nejvhodnějších metodách a časovém rozvrhu jeho realizace. Projekt musí obsahovat rovněž vymezení předmětu výzkumu, metodický postup a časový plán řešení, základní pramenné zdroje a odbornou literaturu k tématu. Uchazeč také uvede, do jaké míry se daným tématem již dříve zabýval, případně připojí seznam vlastní publikační a přednáškové činnosti. Dále spolu s přihláškou ke studiu v písemné podobě přikládá strukturovaný životopis.

3. Během přijímací zkoušky uchazeč rovněž musí na základě rozboru cizojazyčného textu prokázat, že ovládá na požadované úrovni minimálně jeden světový jazyk, a dále jeden pramenný jazyk v případě, že si to žádá povaha disertační práce.

4. Přijímací zkouška je ústní a jednokolová. Zkušební komise ověří formou diskuse o předloženém projektu hloubku skutečných uchazečových znalostí dané problematiky a jeho orientaci v současném rozvoji oboru. Dalším kritériem pro rozhodování bude soulad tématu s výzkumným zaměřením příslušné katedry a s odbornou specializací předpokládaného školitele. Uchazeče nelze přijmout, pokud pro jím navržený projekt doktorské práce není možné zajistit školitele. Konzultaci o případných školitelích studentů doktorského studijního programu může poskytnout předseda oborové rady doktorského studia a vedoucí katedry.
 
 
Technické dotazy o přijímacím řízení poskytuje Ing. Iveta Němcová, referentka pro vědu a vzdělávání FF UPa.
Termín přihlášek: 31. 7. 2013
Termín přijimacího řízení: 16. září 2013 od 10:00 (odkaz na stránky fakulty)
Další informace k přijímacímu řízení naleznete na stránkách fakulty.
 

Obsah studia

Ve studijním plánu DSP mají rozhodující místo doktorské semináře, semestrální kolokvia a specializační přednášky, které probíhají pravidelně. V těchto třech klíčových činnostech bude věnována pozornost těm tématům, které rozvinou odborné znalosti, kompetence a tvůrčí schopnosti studentů.
 
Během doktorského studia je student povinen absolvovat dvě zkoušky z jazyků, a to buď ze dvou cizích anebo z jednoho cizího a jednoho pramenného jazyka. Jsou tedy možné dvě varianty: 1) Cizí jazyk I a Cizí jazyk II; 2) Cizí jazyk I a Pramenný jazyk.
 
Během studia je student povinen absolvovat i další zkoušky a zápočty z předmětů, které jsou součástí DSP:  Semestrální kolokvium I, II (zápočet); Doktorský seminář z metodologie religionistiky I, II (zkouška); Specializační přednášky z dějin a současnosti religionistiky I, II (zkouška); Oborová zkouška z religionistiky (zkouška).

Všechny zkoušky i zápočty v rámci doktorského studia jsou komisionální.
 
 
Anotace povinných předmětů:
 
Cizí jazyk I (zkouška)
Student absolvuje tento předmět vykonáním zkoušky ze světového jazyka na úrovni B2. Zkouška má dvě části: první spočívá v prověření znalostí v příslušném jazyce, zejména v překladu odborného textu z příslušného jazyka v minimálním rozsahu 15 normostran; druhá část zkoušky sestává z pohovoru na odborné téma.

Cizí jazyk II (zkouška)
Student absolvuje tento předmět vykonáním zkoušky z cizího jazyka na úrovni B2. Zkouška má dvě části: první spočívá v prověření znalostí v příslušném jazyce, zejména v překladu odborného textu z příslušného jazyka v minimálním rozsahu 15 normostran; druhá část zkoušky sestává z pohovoru na odborné téma.

Pramenný jazyk (zkouška)
Tuto zkoušku student vykoná v případě, že to vyžaduje povaha disertační práce.
Student absolvuje tento předmět na základě vykonání zkoušky z příslušného pramenného jazyka na úrovni B2. Zkouška má dvě části: první spočívá v prověření znalostí v příslušném jazyce, zejména v překladu odborného textu z příslušného jazyka v minimálním rozsahu 15 normostran; druhá část zkoušky sestává z pohovoru na odborné téma.

Semestrální kolokvium I, II (zápočet)
Cílem semestrálního kolokvia je společná práce v rámci pracovní skupiny studentů doktorského studia, výměna zkušeností, poznatků a kritická reflexe dosavadní vlastní badatelské práce. Obsah předmětu spočívá v prezentaci dílčích výsledků bádání v rámci semináře pod vedením vedoucího kolokvia, který především organizuje, podporuje a motivuje práci skupiny. Ke splnění zápočtu je nutná pravidelná účast na seminářích a prezentace (20 min.) dílčích výsledků výzkumu v průběhu konání zápočtu, včetně odevzdání její písemné formy. 

Doktorský seminář z metodologie religionistiky I, II (zkouška)
Doktorské semináře probíhají na základě individuálních konzultací studenta doktorského studia s jeho školitelem, případně s odborníky zabývajícími se problematikou, kterou si student v rámci doktorského studia zvolil. Hlavním cílem je sepsání disertační práce a její obhajoba. Úzká spolupráce doktoranda se školitelem je považována za základ doktorského studia. Pro absolvování každé zkoušky z tohoto předmětu je nezbytné odevzdat do tisku minimálně jednu studii do redakce odborného časopisu (musí však být umístěn na Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik v ČR anebo ve světové databázi jako např. Thomson-Reuters, ERIH, Scopus apod.); dále je nezbytné pojednat o třech metodologických problémech religionistiky, které souvisí s disertační a které si student sám zvolí, a odevzdat seznam prostudované literatury k problematice.

Specializační přednášky z dějin a současnosti religionistiky I, II (zkouška)
Tento předmět sestává ze specializovaných přednášek předních domácích i zahraničních odborníků v oboru religionistika a v příbuzných disciplínách. Každá z nich trvá minimálně 12 výukových hodin. Student doktorského studia si přednášky volí i na základě vlastního odborného zájmu. Konkrétní témata přednášek jsou vyhlašována vždy před začátkem každého akademického roku. Jejich cílem bude seznamovat studenty s aktuální světovou problematikou v konkrétních religionistických disciplínách a příbuzných oborech, s nejnovějšími poznatky, přístupy a trendy. Student vykoná zkoušku za předpokladu, že úspěšně pojedná o třech významných problémech z dějin religionistiky, které si sám zvolil, a odevzdá seznam prostudované literatury k problematice, ze které bude během zkoušky tázán.

Oborová zkouška z religionistiky (zkouška)
Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou ověřující metodologickou a odbornou způsobilost studenta v oboru religionistika. Zkouška sestává z následujících částí: a) obhajoba disertační práce; b) 30 minutová prezentace vybraného tématu z obecné religionistiky, který se nevztahuje k tématu disertační práce; c) představení několika dílčích témat z nastudovaného seznamu vlastní odborné literatury studenta, které stanovuje zkušební komise; seznam literatury musí sestávat ze dvou části: a) literatura z teorie a metodologie religionistiky; b) literatura k vlastní odborné specializaci.